Sebeřízené učení

Forma sebeřízeného učení je možnou cestou, jak řešit problémy, a to nejen v kyberprostoru. Digitální technologie v tomto ohledu mají mírně specifickou roli, protože umožňují řešení nalézt mnohem rychleji a efektivněji, než je tomu například u odborné literatury v knihovně. Na druhou stranu se může velmi snadno stát, že právě informace dohledané v offline prostředí můžeme využít pro řešení problému v online prostoru.

Sebeřízené učení má podobu pravidelného vzdělávacího procesu s vytyčeným vzdělávacím cílem. Například, že se chci naučit pracovat s grafickým editorem. Vzdělávacím cílem v tomto případě bude naučit se základní principy práce s tímto editorem a například v něm upravit fotografii nebo vytvořit nějaký grafický návrh. Sebeřízené učení pak může mít těsnou návaznost na osobní vzdělávací prostředí, v němž – jak už jsme si říkali – se nachází veškeré nástroje, podklady a třeba i procesy, s jejichž pomocí si nejen třídíme a ukládáme jednotlivé digitální artefakty, ale pomáhá nám také s učením jako takovým.